Jan Hoffmann bude i Vaším prezidentem!

Zpět na hlavní stránku
Zpět na Články

Poněkud zderivovaný podzim

04/11/05 >>>>>> ... a jsme hotovi. - Už je to tak. Tyhle stránky jsem opět kapánek zanedbal. Kulturní šok z přechodu do vysokoškolského prostředí mne opět pavučinmistrovsky paralyzoval. I když podle referencí, jež se ke mne donesli, to mělo být o dost horší. Takže se to manko pokusím už poněkolikáté napravit. Začněme tedy...
- Bezkonkurenčně největším šokem se stal v úvodních dnech studia předmět se zdánlivě nevinným názvem Lineární algebra a geometrie. Přednášející tohoto předmětu mne rychle zaujal svým sympatickým příjmením, ale už z definičního předpokladu (tj. křestního jména) vyplynulo, že spíše než o Božského Pepiho se jedná o Strašného Láďu. (A to jsem ho předtím neznal ani z doslechu od starších kamarádů.) Asi po čtvrthodině přišel těžký direkt, který zruinoval veškeré mé ideály o světě. Zmiňovaný L.B. totiž na tabuli nadefinoval tzv. těleso Z₅, na němž platí následující tabulky pro sčítání a násobení:

+	0	1	2	3	4
0	0	1	2	3	4
1	1	2	3	4	0
2	2	3	4	0	1
3	3	4	0	1	2
4	4	0	1	2	3

*	0	1	2	3	4
0	0	0	0	0	0
1	0	1	2	3	4
2	0	2	4	1	3
3	0	3	1	4	2
4	0	4	3	2	1

Brzy se vše ukázalo extrémně snadno pochopitelné, a tak jsem si o pár týdnů později vychutnal na Strahově jeden strhující bezbrankový zápas (Z₅: 4 + 1 = 0), o kterém ovšem pohovořím až někdy příště. Brzy potom následovala další tabulka pro zjednodušení polynomiální problematiky. Ale ta už byla dost divná (operovala s čísly 0, 1, a, b, c, d, e, f), tak jsem se jí už ani nezabýval a nebudu ji zde zatím ani zveřejňovat. V dalších přednáškách se už L.B. nadechl k naprosto zdrcujícímu tempu, takže z něj šel děs. Ale učivo posledních hodin je už zase o poznání snesitejlnější. Každopádně jede dost rychle, o čemž vypovídá i skutečnost, že nám už stihl odvykládat čtvrtinu své učebnice, která má podle osnov vystačit na celý ročník. Zápočtovou písemku jsem ovšem zvládl bez ztráty kytičky, (Pokud se tam někomu nepozdává ta jmenovkyně, tak vězte, že má stejné datum narození jako já. Někdy holt přijdete k dvojčeti, ani nevíte, jak.) a to zhruba ze 4 důvodů: 1) Na cvičení máme člověka, který to podstatné převysvětlí velmi srozumitelně. (Na 2 dvouhodinovky připadne tak 5 minut převykládaných fakt podstatných pro relativně praktické počítání.) 2) V testu se s výjimkou zmiňovaných Z₅ těles neobjevilo nic, co by výrazně odporovalo středoškolským matematickým návykům. 3) Před písemkou jsem si nemotal hlavu učebnicí, ta bude hodně aktuální teprve až se přiblíží zkoušky. 4) Měl jsem potřebnou dávku štěstí. Jinak, co se týče přednášek a učebnice, tak L.B. používá dost zajímavé výrazivo. Třeba věta o průniku a spojení bází vektorového prostoru (jedna z těch dost podstatných, i když je intuitivně vymyslitelná i přemýšlivějším studentem základní školy) má jeden řádek. Jenže to mu nestačilo a místo ,,Je zřejmé.´´ rozjel čtyřřádkovou část důkazu. Poté následují slova ,,K dokončení důkazu nyní stačí ověřit...´´ (Toto ,,dokončení´´ zabere zhruba dalších 12 řádků.) A pak už jen následuje nevinná technická poznámka o více než 20 řádcích. Samozřejmě nejde o rovnice, nýbrž o pojmově dosti nahuštěný ,,právnický´´ text. Nejnáročnější důkazy uzavírá frází ,,a jsme hotovi.´´, která budí roztodivné asociace. (Neuděláme třikrát zkoušku a jsme hotovi. // Jsme hotovi - mozkově vyčerpáni. // Generál Ante Gotovina. // Heslo jugoslávské revoluce (samozřejmě financované Georgem Sorosem): ,,Slobo, gotov se i spasi Srbiju!´´) Samozřejmě, že na škole působí i mnoho jiných zajímavců. Ale o těch pohovořím až při některé z příštích aktualizací. Vynasnažím se, aby to bylo co nejdříve...


13/09/05 >>>>>> Matfyz Reloaded - Dopoledne jedenáctého září bylo osudné. Teroristické útoky se sice neopakovaly, ale já jsem se definitivně (I když, kdo ví, na jak dlouho?) upsal jedné z nejkontroverznějších fakult na celé Univerzitě Karlově. Zápis byl totiž středobodem úvodního rychlosoutředění, které spočívá v tom, že se během devíti kalendářních dnů (osmi faktických) na Albeři prostřídají 4 turnusy čerstvě rekrutovaných šílenců. Já jsem jel už v tom 1., ryze matematickém, zatímco teď tam pobývá výbušná směs matematiků a fyziků. Ve zbylé části týdne se na Albeři ve 10₍₂₎ turnusech (Je jich nejvíce, zhruba 32₍₁₆₎%) prostřídají informatici, kteří jsou podle fakultních tělocvikářů a lékařů umístěni na konec z toho důvodu, že je u nich během sportovních testů největší riziko úrazu. Jízda na ose Albertov - Albeř proběhla v sobotu dopoledne a jeden z pěti autobusů (Naštěstí jsem jel jiným, tenhle byl totiž podezřelý už svými malbami motýlků a kytiček na vojensky zeleném pozadí.) cestou píchl kolo, pročež dorazil o dvě hodiny později a způsobil organizátorům nejednoduchý algoritmický problém. Vzhledem k nabitému programu opravdu nebylo mnoho volného času, takže hned po příjezdu jsem se rozběhl k fotbalovému kluzišti (naštěstí jsem měl boty s vysokým koeficientem smykového tření, a tak jsem neměl takové problémy jako jiní), kde už se pohybovalo asi pět čutálistů a jedna meruna. Zeptal jsem se, zda se můžu přidat a byl jsem uvítán slovy: ,,Prvý Čech, ktorý si prichádza zahrať!!!´´ V tu chvíli mne napadla analogie s francouzskou fotbalovou reprezentací, jejíž osu tvoří taktéž hráči z bývalých kolonií, ale pochopitelně jsem to neřekl, neboť by vektor mého následného zrychlení mohl v důsledku tohoto názoru směřovat i jinam než za míčem, ba dokonce by hrozila i alternativa, že se stanu sám živou loptou. V odpoledních hodinách následovaly ,,besedy´´ o studiu, tělesné výchově na VŠ, sítích (Hlavně se tam probíralo, co není povoleno s univerzitním vybavením provádět, což bude mít hlavně u informatiků kontraproduktivní účinek - viz film Obecná škola.) a Studentské komoře Akademického senátu (Tu tam reprezentovali dva informatici, kteří na to dost těžce vypadali ( Jeden z nich byl zarostlý jako Robinson a druhý zase mluvil naprosto extrémně spisovnou češtinou.) a jedna matematička, která na to zase pro změnu ani nevypadala). V neděli proběhl zápis, který se skládal z 90-minutového papírování a 150-minutového čekání ve frontě před fotokomorou. Odpoledne se konaly testy ze 3 netradičních disciplín, které jsem víceméně dost posral a beseda o požární ochraně a propagaci Matfyzu (brrr). Podvečer patřil triviálnímu testu z komplexních čísel a posloupností, večer besedě s novým děkanem fakulty. (Ovšem daleko více tam účinkovala jakási interně - matfyzácká a jaksi - taksi alternativní hudební skupina Humbuk, která nás nakazila přinejmenším jednou svéráznou hláškou, kterou si nechám na někdy později.) A nadvečer patřil táboráku, který byl už zcela ve studentské režii, i když na jeho začátku představil Doc. Obdržálek několik svérázných písniček, které měly za úkol propagovat jím vedený volitelný předmět Fyzika pro matematiky I, II. Na jeho osobních stránkách ovšem zatím zřejmě nejsou. (Až tam budou, upozorním na to.) V pondělí se konaly testy všeobecných studijních předpokladů a testy z angličtiny a potom už se zase jelo zpátky, takže to bylo opravdu bleskové...
- A ještě pro ilustraci - jedna anekdota od toho extrémně spisovného informatika: Ještě za totalitního režimu zjistí profesor z Matfyzu, že dělník v ČKD dostává za svou práci třikrát větší mzdu než on. Vydá se tedy do továrny a nechá se tam zaměstnat. Časem zjistí, že pro získání větších prémií je záhodno navštěvovati večerní školu. Přijde hodina matematiky a matfyzácký profesor je volán k tabuli, kde dostane za úkol spočítat obsah kruhu. Přemýšlí a říká si: ,,Obsah kruhu, obsah kruhu, takovej hrozně jednoduchej vzoreček to byl, kdybych tak měl s sebou tabulky.´´ A když si pořád nevzpomíná, rozhodne se vzorec odvodit. Začne integrovat funkci čtvrtkružnice a za chvíli dojde k zápornému výsledku. A tak svůj výpočet kontroluje, pořád nenachází chybu, pořád dochází k zápornému výsledku. Když už je z toho zoufalý, kdosi z první lavice mu šeptem napoví: ,,Obrať meze integrace!´´