Astronomický podzim sice ještě nezačal, ale první školní dny patří
svým psychologickým účinkem k podzimu naprosto samozřejmě.
Ve škole by se o společenské formování mladých osobností měl starat
především předmět zvaný základy společenských věd. Zatímco loni jsme se v něm dovídali
o zákonitostech lidské psychiky,
které stejně nikdo nechtěl pochopit, letos nás čeká učivo šťavnatější
- politologie.
Hned první hodina mě však vyvedla z bláhové naděje, že by snad tato
věda měla vidět svět lidskýma očima. Děravé definice jednotlivých typů
státní moci byly střídány okamžitě pohádkami o právním státě,
za něž by se nemusel stydět ani Andersen. Politika je prý uměním řídit
stát. Jestli znáte nějakého opravdového politika,
informujte
mě.
Září je také měsícem, kdy vstupují hokejisté do nové sezóny.
Proto se i letos konal v naší zemi tradiční Pohár České Pojišťovny.
Protože šovinističtí vychcani
z naší země a z Ruska
zabránili pozvánce pro slovenský
výběr, odehrál se turnaj v tradičním obsazení. Výše zmínění podrazáci
zákonitě skončili se špatnými výsledky a ostudou. Jistě za to mohl
i ,,pan Florida´´
Slavomír Lener a jeho chaotické
sestavování družstva. Nejprve pozval tři brankáře, neboť prý chtěl
rozložit síly. Poté nechal
prakticky celý turnaj odchytat jednoho jediného gólmana. Experiment
se sedmnácti útočníky mu naštěstí paradoxně vyšel a tak si do tabulky
připíšeme alespoń 3 body z 9 možných. Ivane, vrať se!!!
Když už jsem u sportu, nelze zapomenout,
že fotbalová Slavia rozjela
již čtvrtou sezónu na Strahově, tedy mimo krásnou scenérii areálu
zvaného Eden. Když k tomu připočtu fakt, že za necelý rok se odtud
odstěhuje do Vysočan její hokejová mutace, je mi jakožto
sportovnímu romantikovi do breku. Jistá naděje tu přeci jenom
existuje. Kuloáry se totiž šíří zvěst, že Slavia vystaví v Edenu
nový fotbalový stadión, který bude vyhovovat přísným požadavkům
jinak naprosto bezzásadového fotbalového svazu. Ba co víc, GM klubu
ing. Vladimír Leška se chystá
představit co nejdříve jeho maketu.
Co na tom, že to bude již dvacátá maketa slávistického stadiónu za
posledních 50 let???
Jen tak mimochodem, do Slavie nedávno přišel jeden hráč z Barcelony.
Bohužel šlo o hokejistu...
Ze sportu jsem už stejně celý zblblý. Třeba ve fyzice jsem se
dozvěděl, že henry je jednotkou indukce. No vida, a já si vždy myslel,
že Thierry Henry je mínus prvou mocninou Davida Trézegueta!
V United States
of America,
bájném to státě neomezených možností,
nám začala volební kampań. Džórč dabl jú buš slibuje zvýšený zájem
o domácí ekonomiku, to jest faktor, na nějž kašlal po celé volební
období. Ale ve volbách mu budu asi stejně fandit, ti přestárlí
hippiesáci od konkurence, kteří
nasákli během svých četných studií v zahraničí
marxistickými ideály,
by americkou (potažmo světovou) ekonomiku položili úplně...
A ještě jednou ZSV - v tomto předmětu bychom se ve 2. pololetí měli
učit mimo jiné o rodinném právu. Je však ve hvězdách, jak hodně bude
toto právo za půl roku zdeformováno. Po dělostřelecké přípravě
v podobě psychopatického návrhu na vražednou reformu stavebního
spoření, přichází tzv. Ćeská strana tzv. sociálně demokratická už s
opravdovou ofenzívou na právně-ekonomickou subjektivitu normálních
rodin. Touto ofenzívou by se měl stát zákon o registrovaném
partnerství stejnojebů, který bude
špidlovsko-marešovsko-ransdorfovskou chátrou brzy předložen na stůl.
111 levičáků, okupujících sněmovní křesla, pravděpodobně zajistí
schválení návrhu. Už začínám chápat tu slovenskou říkanku:
,,L´avičiari, to sú machri, to je parta veselá - ked´ im v hlave
rozum chýba, borovička zaberá!´´
O tomto víkendu jsem navštívil Jihlavu, tedy centrum kraje, jenž je už
dlouhá léta znám pěstitelstvím brambor, velkými zásobami hlíny,
těžbou stavebního kamene a vynikajícím nerozlišeným průmyslem.
Málem by mě bylo upoutalo svou sympaticky poklidnou atmosférou
a kompozicí prvků od renesance po secesi, centrální jihlavské
náměstí (Dříve Míru, nyní Masarykovo, jak jinak jsou u nás náměstí
přejmenovávána? A chudák
Franta Pepa
Jednička, ten starý
dobrák, jenž podporoval výstavbu českých továren i kulturních památek,
a jemuž se
Ćeši odvděčili dezercí za první
velké vojny, nemá náměstí ani jedno...), leč bylo zmršeno vinou
architekta Sklepka,
jenž na jeho plochu umístil zrůdné x-bokohranolovité monstrum
obchodního domu Prior. A ač se v dobách posametových uvažovalo
o odstřelu této stavby, nakonec zvítězily krátkozraké ekonomické
zájmy. A tak zde patvar stojí dál a rozplývá se z něj vůně vápenitých
tyček obalených v kafilérní moučce, jež jsou zde distribuovány
jedním mezinárodním řetězcem za pětadvacetikorunu pod vznešeným názvem
McChicken Nuggets. Jak vidno, globalizátoři nepřišli relikty
komunismu demontovat, nýbrž jich
obratně využít. Abych to konkretizoval, budu
se muset někdy v budoucnu rozepsat o tom, co je to
parita kupní síly.
Ale to opravdu až někdy příště...
Jihlavští se mohou též pochlubit stromem, jenž je nominován do soutěže
o nejkrásnější strom v Ćesku. Já to moc posoudit neumím, ale jeden
důchodce z Nového Veselí si s ním prý dává rande každé úterý...
V jihlavských katakombách jsem měl kvůli sníženému profilu chodeb
co dělat, abych si nenarazil moji enormně tvůrčí mozkovnu. Proto se
nedivím výše zmíněnému důchodci, že nosí neustále hlavu na stranu...
V těchto chodbách prý reportér pořadu Na vlastní oči
Stanislav Motl natočil ducha, dokonce i v pohybu. Inu, Nova zaměstnává
vynikající spiritisty, a tak není divu, že z ní hned tak nevyvane
duch Vladimíra
Źelezného!!!
Frustrace
A škola se rozjíždí a rozjíždí. V chemii jsme se učili,
že halogenderiváty se ve volné přírodě nevyskytují. Zběžný pohled do
českých lesů nám však bohužel říká opak.
O víkendu jsem navštívil šachtu v Jiřetíně pod Jedlovou. Horníci tu
kdysi dobývali stříbro, aby naše země byla zase o něco bohatší. Dnes
stačí pár metráků vhodného uranového nuklidu a jste pro celý svět
hlavním ekonomickým partnerem.
Na
Slávistických novinách
se mají do 12.10.2003 pokládat otázky
Leškovi. Asi se ho zeptám, jak
vážně to myslí s tou maketou.
Evropský parlament schválil návrh Konventu EU ohledně nové ústavy
tohoto byrokratického monstra. Tři evropské politické strany, které
podepsaly nesouhlasnou Pražskou výzvu, ted´ budou stěží konkurovat
výstupům hysterika Romana
Prodiho.
Hlasování o důvěře vládě dopadlo očekávaným výsledkem. Vláda zůstala
prostorem pro názorově-teoretickou profilaci jednotlivých politických
hniláků, modří ptáci se chlubí, jak poukázali na její nestabilitu
a Grebeníček už zase plká o vládě psychopatů, která se svíjí
ve smrtelné křeči. Má sice shodou okolností pravdu, ale jeho pohled
na reformu je ještě chaotičtější. Zejména jej strašně mrzí,
že nemohl své soudruhy zatím přivést ke korytu.
Zdá se, že železniční doprava ztrácí sympatie českého obyvatelstva.
Dráhy jsou prý příliš drahé (bohužel zde Ćeši nejsou schopni srovnat
ceny českých drah s drahami západoevropskými) a nespolehlivé (bohužel
zde mají Ćeši pravdu). Asi se tématem železnice budu muset ještě někdy
hlouběji zabývat.
Na Slovensku se vydala část odborů do ulic demonstrovat proti
připravované rovné (tedy celkově snížené) dani. Prý jsou nespokojeni
s rostoucí nezaměstnaností. Jenže praxe ukazuje, že v dnešní době
vysoké daně situaci na trhu práce nepomáhají. Proto je třeba cestu
slovenské vlády brát ve středoevropském kontextu jako jedinečný pokus
o zlepšení celkového stavu zaměstnanosti.
Pro milovníky dobrých anekdot mám tip na jedno docela dobré čteníčko.
Sesbíral to kolektiv autorů a jmenuje se to Ústava Ćeské republiky.
Novináři se opět pokouší svými hlody rozložit fotbalovou Slavii
a docela se jim to daří. Tvrdí například, že Slavia dluží společnosti
ENIC 600 milionů korun českých. Když uvážíme, že ENIC je ve Slavii
teprve 6 let a roční rozpočet Slavie činí 120 milionů korun, znamenalo
by to, že slávistický rozpočet byl alespoń z 80% tvořen na dluh. To je
samozřejmě naprostá pitomost. Anebo tolik stála projektace
všech maket?
A já si taky rýpnu do kopané! ,,L´argent n´a pas odeur.´´ , říká jedno
staré francouzské přísloví. Ćeši ho překládají: ,,Peníze nesmrdí.´´
A v naší lize hraje jedno družstvo, které je toho živoucím důkazem.
Jmenuje se Viktoria Źižkov. V tomto klubu jsme svědky značných
podivností, nedostatků a specifických jevů. Jde zejména o opakovanou
neschopnost pořadatelské služby klubu zabránit výtržnostem na stadiónu
nebo vítězné góly domácích zápasů, padající zpravidla z diskutabilních
penalt v sedmé minutě nastaveného času. Zrůdné dopolední výkopy zápasů
pod televizní věží ještě donedávna likvidovaly herní pohodu
nepohodlných soupeřů. Fotbalový svaz však tyto nehorázné jevy
beze studu toleruje. A raději buzeruje nejchudší klub v lize - Chmel
Blšany. Prý, že mají o dva metry kratší hřiště než požadují
mezinárodní předpisy. Skoro je mi těch vesnických chudáčků líto...
Ale nebyli to právě blšanští, kdo se před
nějakým rokem zákulisně dohodl s Jabloncem, že pošle do nižší
soutěže nepohodlnou Opavu? A kdo, že to naprosto bezprecedentně šmelil
s obráncem Václavem Drobným?
Na každého podvodníka dojde! (Neplatí pro Viktorii Źižkov.)
Výše zmíněný přestupový podvodník byl nedávno usvědčen z dopingu.
Dobře mu tak!
Ptomaini si pořád věří a jiné zajímavosti
Ačkoliv Novu a Primu bojkotuji, nachomýtl jsem se ve čtvrtek omylem
k diskusnímu pořadu Kotel. Svého zástupce tam měli zrovna
Ptomaini .
Ślo o ministra pro místní rozvoj Pavla Němce. Všechny ujistil, že na
současné reformě veřejných financí je viditelný rukopis jeho strany.
Má pravdu. Bohužel...
Výše zmíněné politické uskupení zahájilo boj za zisk 12 procent
voličských hlasů ve volbách do Evropského parlamentu. Pokud se jim to
nepodaří (což je jisté), integrují se prý s jinou politickou
stranou. Asi s Evropskými demokraty Jana Kasla. A tak se bývalé
kamikadze v socialistických službách sejdou na stejném smetišti.
Také mě nyní zaujaly poznámky v novinách ohledně jugoslávské
problematiky. Naši nezávislí novináři uvedli, že stát Srbsko a Ćerná
Hora stále užívá původní komunistickou hymnu. To by mě opravdu
zajímalo, co je na písni
Hej, Slované komunistického...
V sobotu jsem cestou vlakem do Ćastolovic spatřil zajímavou ceduli:
VY, KTEŘÍ JSTE ODHODILI ODPADKY DO PŘÍRODY, STYĎTE SE!!! V naší zemi
se už i tímto způsobem musí útočit na lidské vědomí i nevědomí. Ale ti
reprezentanti českého národa (a svou zem reprezentujeme přece
všichni!), kteří hází odpadky do přírody, jsou bohužel otrlí a stejně
se nezastydí...
Na častolovickém zámku se v dávných dobách chlubili Schwarzenbergové
svým vzácným návštěvám francouzským stolem v čínském stylu. A dnes?
Dnes je vrcholem frajeřiny nosit čínské oblečení v americkém stylu.
Jenže i frajer v tričku s nápisem U.S.A. a značkovými botami se
v lese někdy stane typickým Ćechem a hází odpadky tam, kde je my,
slušní vlastenci, tak neradi vídáváme...
Cestou zpět domů mi do mého zorného pole padlo několik lidských
trosek. Společnou příčinou byl hydroxoderivát druhého nejnižšího
alkanu. A tak jsem byl utvrzen v předsevzetí, že s chlastem hned tak
nezačnu.
Ćeská fotbalová reprezentace zakončila svou úspěšnou pout´ kvalifikací
evropského mistrovství 2004 výhrou 3:2 na rakouském hřišti. Mnozí
odborníci se domnívají, že máme jeden z nejsilnějších týmů v historii.
Už zase?
Jen tak mimochodem, Němci kterým odjakživa ve fotbale všichni
tak závidíme postoupili s velkými problémy. Na šampionátu se jim moc
velké šance nedávají. Ostatně, jako už mnohokrát...
Slavia sehrála své šesté utkání v letošních evropských pohárech
a obdržela v něm šestý gól. Je zvláštní, že polovinu všech obdržených
gólů zatím inkasovala v úvodních desetiminutovkách druhých poločasů.
(Více zde)
A maketa? Zprávy budou v nejbližších dnech...
V neděli jsem navštívil zápas žákovské ligy Hořovice-Sparta.
Ćtrnáctiletí klučinové z obou družstev se tady snažili předvést svým
rodičům a tribuně přihlížejících diváků. Oproti tomu ve Slavii budou
za chvíli hrát stejně staří hráči ligu i evropské poháry (v průběhu
letošní sezóny poklesl průměrný věk její základní sestavy asi o 3-4
roky a povážlivě se blíží číslu 20).
Přestože řady mých politických odpůrců povážlivě řídnou, našel se
člověk, který se na mou osobu pokusil spáchat atentát. Mezi
Dobřichovicemi a Radotínem umístil na koleje výbušninu. Naštěstí
vše odhalili včas železniční zaměstnanci, kteří mě na hrozbu
upozornili, nechtějíce ztratit předního ochránce svých práv. Takže
jsem se do Prahy nakonec vrátil oklikou přes Rudnou.
Možná nejslabší vláda za poslední půlstoletí si opět dokazuje svou
sílu. Zejména arogance šoustálních demagogů narůstá do nevídaných
výšin. Špidla jak kafemlýnek mele o sebevědomí a přitom se chová jako
absolutní srab. Pozdě informuje sněmovnu o svých samozvaných
bruselských jednáních a odmítá zadávat práci parlamentním výborům,
které by ve vládních dokumentech mohli leccos vyštrachat a objektivně
o tom informovat poslance, což by bylo Špindovi Strakáčkovi jistě
nepohodlné. Ale co chcete od člověka, který vyhrál volby účelovou
lží? A leckdo z vás mu to zbaštil!
Miroslav Beránek se chystá na svou osmou dvouzápasovku
v evropských pohárech v trenérských službách sešívaného celku.
A pošesté jede na Balkán (tentokrát do Bulharska). Jeho reakce na los
nebyly nejveselejší. Proč? Asi nejlépe to shrnul kapitán teplického
celku a bývalý slávista Pavel
Horváth: -Hlavní je nedostat celek z Ruska
a podobných zemí, kde je ten fotbal jenom o fotbale.
Mimochodem, pokud již týden netrpělivě čekáte na nové zprávy ohledně
makety slávistického stadiónu, potom vězte, že nejste sami.
Tak nám soud zprostil obžaloby jednoho novináře, který měl ,,tu
drzost´´ kritizovat tzv. práci Policie ĆR. Státní zástupkyně trvá
na jeho potrestání, nebot´ prý uváděl nepravdivé informace. Pch!
I kdyby, znáte snad nějaké vlivnější médium, které by informace
uvádělo pravdivě?
Jak jsem řekl již výše, socialisté vyhráli volby líbivými sliby.
A když jim lidé přestávají věřit, hledají alespoń nějakou líbivou
statistiku. Protože ji nenašli, museli ji vytvořit. A proto jim
statistický úřad velmi loajálně (Proč asi musela odejít Marie Bohatá?)
upravil výpočet životní úrovně, aby zase mohli špidlovci vyprávět
na mítincích, jak jsou skvělí...
Okolo nevěstince chodě, kapavce neujdeš
Tak nám zase Policie ĆR začala řešit závažné problémy. Po akci
Kryštof, která měla zklidnit neukázněné řidiče (o jejích výsledcích
nemohu zatím říci nic pozitivního, ani negativního) se zdálo, že se
policisté opět odeberou do svých doupat. Ale hladinu rozvířil německý
článek o dětské prostituci v českém pohraničí. Proto začli policisté
pátrat v této oblasti. Nakonec se ukázalo, že to s problémem není
až tak horké jak se zdálo. Televize přinesla zároveń ujištění,
že se v pohraničních podnicích nevalné pověsti nenacházejí žádná
nezletilá děvčata. Celý problém prý vyřeší legalizace (??????)
prostituce. Jako kdyby šlapky starší 18ti let zpravidla příslušející
k nepříliš slavným etnikům (nerad bych byl rasistou, ale některá
fakta se přiznat musí) nemohly přenášet AIDS, příjici, žloutenky
různých typů, kapavku a možná i další choroby. Eine Eržika,
einmal, ein hundert...
Nové zprávy přišly ze sousedního Polska. Největší favoritkou
na obsazení nejvyššího křesla v příštím volebním období je již delší
dobu Jolanta Kwaśniewská. Jak jistě víte, jde o manželku Alexandra
Kwaśniewského, současného polského prezidenta, známého bolševického
šíbra, který je typický velkou loajalitou k Bruselu. Ćeská média
se této ,,sympatické´´ dámě velmi věnují. Zatím však naši novináři
velmi svorně mlčí o pořadí na dalších místech předvolebního průzkumu.
Není divu. Hned na druhém místě je Roman Giertych, kandidát silně
euroskeptické Ligy polských rodin, který není žabím držkám a podobným
zjevům, v jejichž zájmech jsou u nás řízena média,
vůbec po chuti...
V posledních měsících mne ve škole neustále prudí ,,rozšiřovací´´ tzv.
povinně-volitelné předměty. Jsou vyučovány v anglickém jazyce dvakrát
do týdne a musíme si je povinně zvolit (vedení školy nám vychází
vstříc a přihlašuje nás na ně rovnou). Embargo na používání
mé krásné mateřštiny, na jejíž lingvistické bohatství jsem stále hrd,
je tu mnohem tvrdší než na normálních hodinách anglického jazyka (těm
jsou vyhrazeny další tři pětačtyřicetiminutovky týdně). Ćlověk se musí
obrnit a nezapomenout, že je stále Ćechem. Zkrátka a dobře, naše
národní uvědomění je ve špatném stavu. Ćást naší populace již
plánuje, kterak po vstupu Evropské unie pláchne pracovat na
západ, jsa zmatena nespravedlivým směnným kurzem. Mnoho lidí vůbec
neví, jak hluboko má sahat klín na české vlajce (možná ted´ mnoho
čtenářů překvapím, ale opravdu až do poloviny její šířky). A tak je
třeba budit národní city, kde to jen jde. Hraním hymny před každým
prvoligovým fotbalovým utkáním, vyvěšováním státních vlajek u každé
školy, opatřením chráněných krajinných oblastí správným státním
znakem (naprosto nepřípustný je např. český lev s kýčovitou rudou
hvězdou místo korunky, uzavřený do husitské pavézy) a podobnými
způsoby.
Tak nám Vladimír
Źelezný
založil Klub nezávislých senátorů. Zasedne
v něm společně s dalším nestraníkem Jaroslavem Kubínem a třemi
komunistickými zástupci. Vida, když jde o služební bourák a podobné
výhody, to náhle komunistům mafiánský kapitalista nevadí...
Tak se nám nachýlil ke konci jedenáctý (a vlastně i poslední) rok
samostatné Slovenské republiky. Kolik práce to dalo
Slovákům
než překonali svého úspěšnějšího západního bratra a získali roku 2002
v Göteborgu titul mistrů světa! V posledních dnech přišlo vše vniveč.
Slovenská hokejová reprezentace totiž na budapešt´ském turnaji
podlehla 2:4 Mad´arům!
Źe by se rodil pod Tatrami další
(nejen hokejový) komplex méněcennosti?
Tak jsem zabrouzdal na Slávistické noviny a nevěřil jsem svým očím.
Leška se uráčil odpovědět na dotazy fanoušků! Připustil, že by stavba
skutečného stadiónu mohla být zahájena ještě koncem tohoto roku.
V tu chvíli jsem si myslel, že Slavia právě vychází ze začarovaného
kruhu. O chvilku později mne lehce zneklidnil poslední řádek.
Ślo o datum - byl to rozhovor z května 2002!
Tak jsme se ve škole bavili během češtiny o jiném předmětu - anglickém
dějepisu. Zazněla zde, jistě zčásti pravdivá domněnka, že jde vlastně
o normální angličtinu. Daleko zajímavějším termínem, jenž tu zazněl,
však byla definice učebny, v níž se tento ,,předmět´´ vyučuje. Zní
následně: ,,Odborná učebna anglického jazyka 008.´´ A pod tímto pojmem
si představte poloviční učebnu v přízemí školy, s počmáranými
lavicemi, oprýskanou tabulí a 20 let starými mapami. But most
important is to be able to speak English!!!
Ćeská vláda se opět těší neochvějné důvěře. Baziliška Cyrila Svobodu,
sedícího na ministerstvu zahraničí, už neuznává ani jeho vlastní
strana (přestože to je ten velký politik, co nás dovedl do EU).
A ještě hůře dopadla ministryně zdravotnictví Máńa Součková. Navzdory
svým krásným názorům, které dojmou leckterého občana až k slzám (paní
ministryně například chce, aby se lidé dožívali co nejvyššího věku,
aby byly léky dostupné pro každého, aby byly peníze pro každou
nemocnici a aby byli občané země št´astní z kvalitní lékařské péče)
získala v doplńovacích volbách do Senátu pouhých 7 procent odevzdaných
hlasů. Podobných výsledků dosahoval ve svých nejlepších letech Ratibor
Majzlík, ostřílený bard české politické periferie. (To se mi povedla
krásná apozice, vidíte, jak je náš jazyk bohatý!) Dvaadvacetiprocentní
volební účast znamená, že svou oblíbenou paní ministryni přišlo
podpořit asi 1,5 procenta všech oprávněných voličů. Nevím, zda je to
dost k tomu, aby si současná vláda mohla dělat patent na rozum.
V demokracii (prý) pramení státní moc z lidu...
Nedávno jsem zahlédl v Ćeské televizi upoutávku na anketu TýTý.
Zněla zhruba takto: ,,Rozhodněte sami o tom, kdo vyhraje!´´
Předpoklady pro svobodnou a objektivní soutěž televizních tváří jsou
tedy nastoleny. Źe bych tedy měl vzteka, kdyby komentátora vyhrál
zrovna Poulíček!
Předseda fotbalového svazu a neúspěšný kandidát na senátora za ĆSSD
Jan Obst opět projevil svou politickou orientaci. Přišel totiž
s geniálním návrhem: ,,Což takhle postavit moderní stadión?´´
S tímto heslem šel ihned na pražský magistrát. Pražští radní proti
návrhu nic nemají...
I u našich jižních sousedů dochází k reformě veřejných financí.
Zatímco u nás stávkovali učitelé, v Mozartově zemi se do ní pustili
železničáři. Jak by asi rakouští ajznbońáci šíleli, kdyby měli takové
platy jako jejich čeští kolegové?
Přemítání nejen nad růžovým tankem
Den po státním svátku, ustanoveném také na počest studentského stavu,
se mi do ruky dostaly 4 roky staré Studentské listy - zvláštní vydání
k 10. výročí listopadových událostí. Zaujal mě zde jeden článek,
v němž se píše o natírání tanku na růžovo. Je samozřejmě myšlen
sovětský tank, který přijel v květnových dnech do Prahy jako první
(údajně, zřejmě byl jedním z prvních čtyř, ale já se v tom moc
nevyznám) a byl v dobách minulých za odměnu vystaven na Smíchově
(připomínám, že jej dnes můžete vidět ve vojenském muzeu v Lešanech,
jehož návštěva stojí za to). Pisatel, zřejmě aktivní pamětník
listopadových studentských demonstrací, zde s hrdostí vzpomíná na to,
jak jsme Rusákovi (tehdy na začátku 90. let ještě pod značkou CCCP)
ukázali, že jsme na něm nezávislí. Nevím, co je krásného na zesměšnění
osvoboditelského tanku (i když znám člověka, který je v záchvatu
rozčilení schopen prohlásit, že nás Sovětský svaz v roce 1945 přišel
okupovat). Ale dejme tomu, že v těch hektických dnech se mohly stát
i leckteré excesy. Jenže v článku je obhajováno i následné období
neuvěřitelné naivity, kdy jsme si mysleli, že zmrazením hospodářských
styků s Ruskem se posuneme mezi vyspělé země. Dnes kvůli tomu máme
plné hangáry letadel správného (západního) původu, ale špatného
výrobního data. To by se při vynaložení stejných financí do Ruska asi
nestalo. Pokud jsou nepřiměreně drahé pohonné hmoty, může to být
i proto, že je našim rafinériím vnucována předražená ropa
z Ingolstadtu. Ruského medvěda jsme na kolena nedostali, vždyt´
v racionálně uvažujících zemích zažívá ruská ropa rozmach.
Promińte. Zažívá boom.
Vrat´me se k ,,úsměvnějším´´ tématům, např. ke sportu. Jak známo,
má většina sportovních družstev, ale někdy i jednotlivých sportovců
své oblíbené a neoblíbené rozhodčí. Tak kupříkladu nedávno jsem byl
informován jednou klubovou spolupříznivkyní, že nejméně populárním
rozhodčím mezi hráči mého oblíbeného hokejového družstva je jistý
Petr Bolina. S velkým zájmem jsem se podíval na televizní utkání mých
oblíbenců řízené osobou výše zmíněnou, a vskutku tomu bylo tak.
Ve fotbale zařezával téměř před pěti lety s obrovskou spolehlivostí
mé fotbalové vzory rozhodčí Karel
Vidlák. Už jsem si myslel, že byl odvanut na smetiště dějin, když
tu zajížděla Slavia k zápasu na Źižkov (o ,,férovém´´ řízení zdejších
utkání se zmińuji jinde ). Hádejte, kdo
pískal!!! Svoji pověst nezklamal...
Author cítí se být povinován k omluvě, že opět ráčí mluvit
o politice. Tyto stránky měly by projít apolitisací částečnou, však
v dnech tenkrát nastávajících se to zdařiti nemůže. Vláda, jež
representována jest Vladimírem Śpidlou se v dnech čerstvě uplynulých
jala zřetelně projevit svůj celkový kretenism. Nejprve Marie Součková,
zemská ministryně zdravotnictví, nadělala si ostudu notnou svými
podivnými vyjádřeními ku systému nemocnic v naší krajině. Poté se
Cyril, řečený Svoboda, odhodlal výpověd´ dáti velvyslankyni kuvajtské
za její kritiku vládní equipy. Zaostalost vládní jest dokonale
dokreslena absencí všech této představitelů vrcholných na schůzi
Dolní Sněmovny, pročež tato přerušena býti musela...
Tak nám přidělil los pro mistrovství Evropy vskutku zajímavé soupeře
do skupiny. Jde o Lotyše,
Nizozemce a Němce.
Ostrouhal jsi, trenére
Karle Brücknere!