Po delší přestávce opět aktualizuji tyto stránky. Omlouvám se všem
věrným návštěvníkům, kteří navštěvovali tyto stránky alespoň obden
a netrpělivě přešlapovali v obavách, zda autor nespáchal snad
sebevraždu na protest proti vítězství Karla Gotta a pořadu TELE TELE
v anketě TýTý. Jen jsme doma trochu stěhovali počítač a také jsem byl
zhruba týden mimo Prahu, když jsem se věnoval zejména turistice. Kromě
toho jsem podruhé v tomto roce navštívil operu, když jsem shlédl
(nebo zhlédl - to je ta čeština, dobře si vzpomínám jak to
Zdenda z naší ulice vysvětloval
ve svém Diktátu, ale už nevím, pro kterou variantu byl) Smetanovu
Prodanou nevěstu. Tou první letošní navštívenou operou byly Janáčkovy
Výlety pana Broučka podle předlohy ruchovce Svatopluka Čecha.
(S odpuštěním, pane Berliozi, ale to odfláknuté dílko Blažena a Beneš
nebo chcete-li Béatrice et Bénédict (Beatrice hates (nebo loves?)
Benedick - tenhle nápis visí již delší dobu nedotknut v jedné učebně
na mém studijním ústavu - no těpic, to se po té dlouhé době zase
zakecávám) se operou nazývat nedá a nadto si nejsem jist, zda jsem
ho nenavštívil ještě před přelomem roku.) A já se na závěr svého
vstupníku ještě jednou omlouvám, tentokrát všem, které z mých
asociací rozbolela hlava. Vidíte, ani nemohu říci: ,,Ani to neBolero
a vydržel jsem pěkný kus stránky nemluvit
o politice, fotbalu a hokeji!´´
Po roce čekání jsme se opět dočkali předávání Českých lvů za nejlepší
filmy. Slavnostní večer byl moderován hercem Martinem Zbrožkem, jehož
důvtipné narážky musely potěšit každého milovníka dobré zábavy.
Pravda, méně vzdělaní diváci kritizují údajnou disharmoničnost v jeho
vystupování, avšak takto nefundovaná kritika nemůže opravdové znalce
rozhodit. Jednou z hlavních hrdinek byla mladá česká herečka Anna
Geislerová, která byla oceněna za roli v málem oscarovém snímku
Želary. Velkou oblibu si získala již na loňském předávání Českých lvů,
kde se zúčastnila ceremoniálu z druhé strany, to jest jako
předávající. Společně se svou kamarádkou Tatianou Wilhelmovou tehdy
svým zvoláním: ,,Prdel!´´, všem dokázala, že kromě nesporného
hereckého talentu má i vytříbený smysl pro inteligentní humor.
Sledování Českých lvů je obrovským zážitkem a proto je nesmírná
škoda, že se na televizní obrazovky vrátí tento pořad až za dlouhých
dvanáct měsíců.
Teď trochu hokeje: Zasmušilý funkcionář
Pohnuly se hokejové ledy,
proč je ten pán tolik bledý?
Jmenuje se Zbyněk Kusý,
sedmé mače se mu hnusí.
Když už jsem tu promluvil veršem o hokeji, pokusím se v próze
vyjádřit také své dojmy z jednoho významného fotbalového klání, jež
jsem navštívil. Ano, je to tak, po delší době jsem vyrazil
na nedaleký Strahov shlédnout (nebo zhlédnout?) své miláčky, kterak
si povedou v zápase proti osmifinalistovi Ligy mistrů z Letné.
(Bystřejší vědí, že popis úspěšného soupeře připravuje půdu pro
alibistické omlouvání vlastní neschopnosti, tak jak tuto metodu
ustanovili (asi nejen) čeští sportovní komentátoři. Já se pokusím být
alespoň částečně objektivní.) Nová slávistická hymna, jdoucí proti
tradičnímu klubovému charakteru, tak jak je definován jedním
španělským spisovatelem, do jehož fejetonů jsem se před časem začetl,
a exhaltované výkřiky človíčka v hlasatelské budce kolosea Evžena
Rošického (tento hlasatel oznamoval jména hráčů s přízvukem (nyní
přijde překlad slov mého vulgárního otce do slušné mluvy) uživatele
WC zápolícího s úpornou zácpou) věštil katastrofu. Tak se i stalo,
přestože domácí hráli celý druhý poločas přesilovku jednoho muže
v poli. Výkon Slavie byl opravdu bezzubý. Po zápase trenér Csaplár
prohlásil, že šlo o první prohru na jaře a nemá tedy důvod se na své
svěřence zlobit. Asi byl na úplně jiném zápase...
Ve škole se čas od času vyskytnou lidé, kteří mne ničí svým
optimismem. Do této kategorie patří bezesporu naše angličtinářka,
která vstoupila v pondělí do třídy s rozzářeným úsměvem a oznámila
nám, že druhý den si napíšeme testík z frázových sloves.
(Phrasal verbs, phrasal verbs - all Czech students love phrasal
verbs. - They are the best, better than all the rest, - that´s why
we love phrasal verbs! - Tak tuhle melodickou říkanku nás kdysi učil
Mr. Farmer, zřejmě nejpopulárnější americký lektor v historii
gymnázia.) A potom přidala svá doporučení, jak se tato sousloví
naučit hravým způsobem. Představa, že si budu v osm hodin večer
vystřihovat kartičky z papíru a psát na ně anglicky však při vší
úctě nepatří mezi nejinteligentnější.
To naše francouzštinářka Čtvrthumrová mne dostává
svou trapnou předpokládatelností. Už teď mám neblahé tušení,
že nejbližší zkoušení z jazyka diplomatů proběhne právě
ve středu 31. března...
Sešívaní kopálisté odčinili nevalný dojem z mnou navštíveného
zápasu, když zvítězili na hřišti vedoucího Baníku Ostrava.
Nezdolní optimisté z konkurenční Sparty se začali radovat,
neboť si byli rázem jisti, že jim takový výsledek pomůže k titulu.
Jenže uplynuly dva dny a ukázalo se (remíza Sparty s Libercem),
že při této konstelaci spadnou zpět na třetí místo, z hlediska Ligy
mistrů nepostupové. Předčasná radost (snad se to bude týkat
i sparťanských hokejistů) a možná i navádění
Vidláka (ten totiž
shodou okolností zápas v Ostravě pískal) nebyly na místě.
Potřetí v řadě zvítězil v baráži o extraligu celek z druhé nejvyšší
soutěže. Zajímavý jev, který by měl bafuňáře z hokejového svazu
dotlačit k zavedení přímého postupu. Jenže ti zabedněnci budou zase
dělat, že si ničeho nevšimli. Snad bude po domácím šampionátu zvoleno
lepší vedení.
Je to k neuvěření, ale slávističtí hokejisté mají navzdory ne zrovna
nejpovedenější základní části stále šanci obhájit
loňský mistrovský titul. Ve finále tak
opět uzříme souboj tvrdosti, reprezentované klubem z Edenu
a kombinační hravosti - tentokráte v podání skokanů
roku ze Zlína (loni až třináctí). Pro mne to znamená, že budu
v nejbližší době s napětím sledovat, zda Beránek a spol. opět odvrátí
tradiční neduh slávistických příznivců - fóbii z druhého místa,
momentálně
plně realizovanou ve druhém
z významných sportů...
Poslední březnový víkend jsem strávil návštěvou polského Krakova.
Možná, že se o této cestě časem rozepíši více. Nicméně musím zde
zmínit skutečnost, že za ty necelé 4 roky, co jsem tuto zemi
nenavštívil (s výjimkou potulování se po hranicích na východě
Slovenska a v Krkonoších), se to tu
hospodářsky hnulo výrazně kupředu. Moje teorie o škůdcovství
socialistických vlád je tak opět lehce narušena. Zvláště když
ve stejnou dobu pravil francouzský volič: ,,Svůj Chirac odhazuji
v dáli!´´
A pro čtenáře
Lidovek: -Proč
Jan Kraus pojídá psí lejna
s odůvodněním, že je to zdravé?
-Aby se názorově odlišil od komunistů!
Poslední den měsíce března ukázal, že naše francouzštinářka
je skutečně trapná. Můj zhruba dva týdny starý
odhad do písmene naplnila...
Duben 2004
Hned třetího dubnového dne jsem měl to štěstí, že jsem zavítal
na představení Divadla Vizita, které se vzhledem k datu jmenovalo
Rozmarná trojka. Hlavní tvůrčí osobností ,,souboru´´ je Jaroslav
Dušek, tedy herec, jemuž jsem příliš nedůvěřoval. Leč jeho svérazný
asociačně-konstrukční humor mne přesvědčil, že jsem mu křivdil.
Už jsem zvědav na světovou premiéru opery Nagano. Výše zmiňovaný
k ní napsal libreto a svými kamarádíčkovskými kontakty si již
zajistil podporu dvou vlivných médií (České televize a Lidových
novin), takže doufám, že si u mne nepohorší dojem...
Když už jsem u Jaroslava Duška, nemohu nezaznamenat, že se jeden
z jeho citátů dostal do proslulého pravého horního rohu Slávistických
novin. Říká v něm: ,,Ženy nikdy nelžou, věří prostě jen tomu, co právě
říkají.´´ Nevím, nemohu posoudit. Ale když už jsem u toho citování,
uvedu jeden, který mne zarazil na školním diskusním fóru:
,,Lidé se dělí do 10 skupin - na ty co jsou schopni uvažovat
v dvojkové soustavě a na ty, co ne.´´
A ještě přidám dvě ,,lahůdky´´ z pořadu Na stopě.
1) Jméno: Jan Čureja, prohřešek: znásilnění čtrnáctileté dívky,
pleť: snědá; 2) Jméno: Martin Kopta, prohřešek: vykradení
čokoládovny, postava: obtloustlá. Je vše jenom náhoda?
Reprezentační trenér Slavomír Lener
si prý bude vybírat pro mistrovství světa asi ze 17 zámořských hokejistů.
Kéž by si z nich opravdu vybíral. Při své trapnosti určitě nominuje
alespoň 13-14 z nich. Jen za to, že hrají v zámoří...
Stejný muž se stane pro příští sezónu i trenérem Sparty. Zdá se,
že jako škodolibý slávista mohu holešovickým činovníkům opět
gratulovat. Po nedávné ,,rekonstrukci´´ mužstva se jim totiž povedl
další sebevražedný krok.
Naděje mých oblíbenců na obhajobu mistrovského titulu padly již
v pátém zápase, hraném na stadiónu Luďka Čajky. Prohráli tam 4:1
stejně jako v celé finálové sérii. I sled gólů byl stejný jako sled
finálových vítězství. Zpočátku to vypadalo, že Klepišův gól
z šestnácté minuty padl proto, aby potvrdil pravidlo - kdo dá první
gól, ten vyhraje zápas (platící v celém předchozím průběhu série)
a další pravidlo - Slavia prohrává v sérii právě tři zápasy,
ale nakonec to potvrdilo jinou skutečnost - v sérii zvítězí ten,
kdo dokáže zlomit některé z předem daných pověrečných pravidel.
A tím byl Zlín. Složité? Shrnu to, Slavia je prostě nejlepší hokejové
(a zatím i fotbalové) mužstvo v Čechách, jen ti Moraváci (a případně
Slezáci) to komplikují.
V době, kdy se tento poslední zápas extraligové sezóny hrál jsem zřel
ve Stavovském divadle světovou premiéru Nagana. Dojmy? Čekal jsem, že
to bude lepší. Ale režisér Ondřej Havelka to stejně tomu zabšklému,
staromódnímu publiku plnému trapných konvencí pořádně natřel!
Česká média už slintají při pohledu na české hokejové superhvězdy
slétající se ze zámoří. Příprava nároďáku probíhá nyní zhruba
následujícím způsobem: Pořad cvičení - 1) Jágr zkouší kombinovat
se Strakou a Hlaváčem; 2) Jágr zkouší samostatné nájezdy; 3) Jágr
rozehrává z rohu kluziště; 4) Jágr střílí od modré čáry; 5) Jágr
zkouší dorazit střely spoluhráčů od modré čáry; 6) Jágr trefuje
prázdnou branku přes všechny čáry; 7) Jágr se snaží minout obsazenou
branku, tak aby vyhodil přes všechny čáry... Průprava našeho týmu
je vskutku pestrá!
Po prohraném přípravném mači s Ruskem (4:7 + 0:1 ,,v prodloužení´´)
vznesl jeden z komentátorů
k Lenerovi následující
dotaz: ,,Roman Čechmánek nás
i dnes
podržel, ale přeci jen - nebylo těch obdržených branek trochu moc?´´
Obránce Jaroslav Špaček pro změnu tuší klíčovou chybu v ponechání
prostoru k dorážkám ruských hráčů. Snad se tyto drobné nuance
podaří včas vychytat...
Mistrovství světa se nám konečně rozjelo a Lenerovi svěřenci
výkony proti Lotyšsku a Kazachstánu lehce zmírnili moji skepsi,
ale obávám se, že kámen úrazu může přijít v podobě nerovnoměrného
rozlosování turnaje, kdy je ostravská část turnaje výrazně
kvalitnější než ta pražská. Před čtvrtfinálovým utkáním tak nebudou
naši hráči zřejmě nebudou dostatečně procvičeni ve vyrovnaných
zápasech. Tenhle fakt se nám vymstil už před
2 roky ve Švédsku.
Opět jsem zavítal do Stavovského divadla v naději, že zde uvidím
kvalitně ztvárněnou komedii. Jenže stejně jako Lakomec byla
i derniéra Komedie omylů naprosto zpackaná ostrou ,,modernizací´´.
Když jsem uviděl opět to kovové jeviště s odpornou městskou
popelnicí, napadlo mne jediné: ,, ,Snad´ se v ní ten trapák
Martin ,,Milionář´´ Preiss nebude v průběhu představení
zase schovávat.´´ O chvíli později jsem se přesvědčil, že slůvko
,,snad´´ patří do úst pseudooptimistických trpitelů a podvědomých
defétistů. A to já asi jsem...
Závěrem dubna jsem konečně měl to štěstí zříti v akci na vlastní oči
Cathackova oblíbence (nebo
snad ne?) Martina Zbrožka, o němž jsem se již výše zmínil. Jako
zakončovatel centrů (myšlenka z představení) Jaroslava Duška však
opakovaně (a opakujícně) selhával. Při vší úctě, nebýti Duška,
dnes by po Zbrožkovi ani
pes neštěkl.
Květen 2004
Baník Ostrava na jaře ztrácel, ale ostatní družstva ztrácela také,
a tak si vzhledem k vynikajícímu podzimu zajistil titul již dvě kola
před koncem. Jenže definitivní uznání titulu se odkládá, neboť Sparta
má naději na dárek od svazu v podobě 3 bodů za prohrané (regulérně!)
utkání v Uherském Hradišti (0:2 z pohledu rudých pracháčů). Pomezní,
jenž tento mač rozhodoval, je podezřelý z přijímání úplatků. Pokud by
se vše prokázalo, mělo by podle mne smysl jen udělení postihu
Moravanům, ale nikoliv jakákoli kompenzace Pražanů. Když letenští
vyhrají z pohledu pravidel neregulérně (Sparta-Žižkov 3:1), nikdo
výsledek nezpochybní. Ale regulérní porážku Spartičky mohou
zpochybnit i policisté. Ostatně - už za bolševika byla Sparta
fízláckým klubem...
Čeští hokejisté v rámci ,,základní části´´ vyhráli všech šest
zápasů, a tak mnozí naivové očekávali, že jim zlato neunikne
(i já - věčný pesimista, jsem věřil alespoň v semifinálovou
účast). Jenže přišlo čtvrtfinále s podceňovanými Američany
a nastal čas udělat iluzím pá-pá...
Naše americká lektorka k výsledku zápasu prohlásila (i když
pochybuji, že by tomuhle sportu nějak moc rozuměla (Já mám
co povídat, že ano?) ), že její sympatie byly na české
straně, neboť to oproti Američanům náš národ více prožívá.
Proč to tu vyprávím? Protože moje (úchylné?) podvědomí se
ze stejných důvodů přiklonilo na zámořskou stranu.
A vo tom to je...
V posledním ligovém kole jsem navštívil zápas Sparta-Jablonec
(2:1 pro letenské, pro pořádek dodávám, že rozhodčí pískal
objektivně) a ze vzdálenosti několika metrů pozoroval nevšední
počínání domácího trenéra Straky. Tenhle človíček byl tradičně
oděn ve značkovém kvádru, v němž celý zápas procházel podél čáry
vymezující jeho prostor, nervózně přešlapoval ve svých naleštěných
botách, pokřikoval na hráče, gestikuloval na své asistenty
a vůbec dával všemožně najevo, jak tenhle nepříliš záživný
zápas prožívá. Ale buďme tolerantní - kdo z nás by se za ty peníze
nechoval stejně?
Češi a Portugalci. Fotbalově srovnatelné země. Češi žijí osudem
Jaroslava Plašila. Stane se prvním Čechem, který nastoupí ve finále
Ligy mistrů? Portugalci si takhle hlavu nelámou. Propašovali
do vrcholného utkání celý klub!
Viktoria Žižkov sestupuje z ligy! Do nižší soutěže doprovodí poslední
Plzeň. Existuje jen jediná naděje - vyloučení nachytaných úplatkářů
ze Synotu. Potom by žižkovští setrvali v nejvyšší soutěži. Budou
úplatkáři křičet: ,,Chyťte úplatkáře!´´ ???
Je zajímavé, že ještě v době, kdy měla Sparta teoretickou šanci
na titul, odmítl se Vlastimil Košťál soudit o výsledek zápasu
v Uherském Hradišti (podle mnohých náznaků tehdy Synot uplácel
za ,,rovinu´´). Třeba se bál, že na něj Moravané něco vyblijí...
Nebudeme si nic namlouvat, uplácí asi úplně všichni. Avšak jen
žižkovští jsou ochotni nasypat sudímu více než je zvykem.
Česko, Slovensko, Rakousko, Německo - v těchto zemích se
prezidentské funkce dočkali kandidáti opozice. A co Poláci?
Předělají Kwaśniewského na opozičníka?
Blíží se konec května a já musím hlasovat v anketě o nejlepšího hráče
kopankářské Slavie za jaro. Po dlouhém přemýšlení jsem dospěl
k následujícímu pořadí: 1. Václav Koloušek, 2. Radek Černý,
3. György Józsi, 4. Radek Bejbl, 5. Tomáš Došek.
